Svatyně Panny Marie Gietrzwałdské

Informace o poutním místě

Gietrzwałd leží mezi Ostródou a Olsztynem, na okraji jižní Warmie, obklopen malými kopci na řece Giłwa, pravém přítoku Pasłęky. Dne 19. května 1352 vydala warmská katedrální kapitula osadě zakládací listinu.

Původně byla na kopci postavena dřevěná kaple a velmi pravděpodobně v té době byla založena i farnost. Prvním známým farářem byl Jan Sternchen (1405-1409). Během polsko-teutonské války v letech 1410-1414 byla vesnice i kaple zničena. V 15. století byl postaven jednolodní gotický kostel zasvěcený Narození Panny Marie, který 31. března 1500 vysvětil biskup Jan Wilde, sufragán warmský.

Kostel byl několikrát přestavěn. První velká přestavba a úprava kostela do renesančního stylu proběhla na konci 16. století. Později, v období baroka, byl kostel vybaven novými oltáři. Dne 11. června 1790 udělil biskup Ignacy Krasicki chrámu dva nové tituly: svatý Jan Evangelista a svatí apoštolové Petr a Pavel. V 19. století vedl farář Josef Jordan (1863-1869) rozšíření kostela, zpevnění základů a zdí.

Gietrzwald se proslavil zjevením Panny Marie, které trvalo od 27. června do 16. září 1877. Hlavními vizionářkami byly třináctiletá Justyna Szafrynska a dvanáctiletá Barbara Samulowska. Obě pocházely z chudých polských rodin. Panna Maria k nim promluvila polsky, jak zdůraznil otec Franciszek Hipler, „v jazyce, kterým se v Polsku mluví“. Panna Maria na otázku dívek: Kdo jste? odpověděla: „Paní, prosím, odpovězte mi: „Já jsem blahoslavená Panna Maria, neposkvrněně počatá“. Na otázku, co si přejete, Panna Maria odpověděla: „Přeji vám, abyste se každý den modlily růženec!“.

Dne 13. srpna 1945 byla péče o gietrzwaldskou svatyni svěřena řádu lateránských kanovníků.

V letech 1966-1968 byl zbourán starý zchátralý plot a kolem kostela byla postavena nová kamenná zeď s kovovými kovanými průvlaky, žulovými schody a kamenným a cementovým chodníkem. Před oslavami 100. výročí zjevení Panny Marie byla obnovena architektura a interiér kostela, byla položena nová mramorová podlaha a obnovena polychromie. Podél habrové aleje vedoucí k prameni bylo postaveno patnáct nových růžencových kapliček, které vytvořil sochař Julian Kasprzycki z Myślenic podle návrhu architekta Sylwestra Kwiatkowského z Bialystoku.

Bulou papeže Pavla VI. ze dne 2. února 1970 byl kostelu v Gietrzwaldu udělen titul bazilika minor.

https://sanktuariummaryjne.pl/page/77/historia-sanktuarium

Turistické atrakce v okolí

Zahrady Gietrzwałd – zahrady byly vytvořeny v centru obce a poskytují zajímavé rekreační plochy. Najdete zde mimo jiné zahradu na kopci s amfiteátrem, zahradu u řeky, tedy zelený chodník, nebo tržní bulvár. Působivý je také bulvár u řeky, tj. vycházková trasa s vyhlídkovým zálivem a krásným novým mostem přes řeku Gilvu. Dále je zde molo pro kanoe, vyhlídkové plošiny a terasy, fontána s vodotryskem, unikátní sochy, dětské hřiště nebo místo pro rodinné grilování. Chodník je přístupný pro vozíčkáře a kočárky.

Rosary Avenue – před oslavami 100. výročí zjevení Panny Marie byla obnovena architektura a interiér kostela, byla položena nová mramorová podlaha a obnovena polychromie. Podél habrové aleje vedoucí k prameni bylo postaveno patnáct nových růžencových kapliček, které vytvořil sochař Julian Kasprzycki z Myślenic podle návrhu architekta Sylwestra Kwiatkowského z Bialystoku.

Mnoho poutníků, kteří procházejí uličkou vedoucí k prameni, se modlí růženec, jak si to přála Panna Maria při zjeveních v Gietrzwaldu v roce 1877. Zastavují se na jednotlivých zastaveních a rozjímají o růžencových tajemstvích.

Zázračné jaro – od začátku zjevení se dívky ptaly Panny Marie, zda nemocní poutníci, kteří přišli, zažijí uzdravení. Panna Maria slíbila, že lidé dostanou milost uzdravení, ale že je zapotřebí modlitba, pokání a často mše svatá sloužená na úmysl nemocného. Dne 8. září 1877 Panna Maria slíbila, že požehná pramen na farním pozemku pod lesem.

Aby se předešlo zmatkům a tlačenici, nebylo poutníkům dáno žádné oznámení. V sedm hodin večer se vizionáři, kněží a několik laiků vydali k prameni. U pramene byla za zvuku kostelního zvonu odříkána modlitba Anděl Páně, po níž následovaly loretánské litanie, během nichž měli vizionáři zjevení. Panna Maria pak měla požehnat pramen i všechny přítomné. Po zpěvu Salve Regina, O Sanctissima a Magnificat se všichni vrátili do přední části kostela k růžencové bohoslužbě. Poutníci z něj po léta čerpali vodu, která přinášela úlevu trpícím a četná uzdravení. Samotný akt žehnání byl zvěčněn sochou Neposkvrněné Panny Marie.

Voda byla svedena do kamenné studny a nad pramenem byly umístěny tři mramorové reliéfy, které zobrazují Mojžíše, jak se svou holí dotýká skály, z níž vytéká voda, a Izraelity, kteří pijí vodu na poušti.

Křížová cesta – monumentální křížová cesta v Gietrzwaldu, dokončená teprve v roce 2007, je nespornou atrakcí tohoto poutního místa. Stanice, které vytesal Jan Stępkowski ze Strzegowa, jsou umístěny ve vkusných kapličkách a vedou od místa zjevení a pramene na kopec nad svatyní. Celek kapliček z cihel a krému je poměrně působivý. Ze stanice XIV je krásný výhled na svatyni. Stavitelem první stanice byl tragicky zesnulý Jan Kotkowski, autorem kapliček Marcin Dutko.

Stolní počítače Arkadije Andrejkova – v roce 2022 oslavil Gietrzwald 670. výročí založení obce. Při této příležitosti byly vytvořeny tři neobvyklé desky. Jejich autorem je Arkadiusz Andrejkow ze Sanoku, který je známý malováním neobvyklých obrazů na staré dřevěné stěny domů nebo stodol. Nejčastěji se jedná o výjevy ze starých fotografií zachycující bývalé majitele, sousedy a obyvatele dané oblasti. Podobné jsou k vidění i v Gietrzwaldu.

Na deskách jsou zobrazeny výjevy ze starých fotografií z rodinných alb, které připomínají bývalou Warmii. Je na nich zachycena majitelka stodoly a její kamarádka ve varmijských krojích, kočár vezoucí bratra vesničana a jeho děti a kamarádka majitelky stodoly z dětství jedoucí na kole. Každý obraz je doplněn tabulkou s popisem v polštině, angličtině a němčině.

Prkna najdete u příjezdové cesty od Ostródy (ul. Ostródzka), u obecního úřadu (ul. Szkolna) a u silnice směrem na Olsztyn (ul. Olsztyńska). Byly financovány z veřejné sbírky, na které se kromě obyvatel podíleli i podnikatelé a přátelé Gietrzwaldu.

Evangelický augsburský sbor v Łęgutech – jediný evangelický kostel v obci Gietrzwałd. Nachází se v malé obci Łęguty ležící na západní straně řeky Pasłęky, tedy na Mazurech. Barokní chrám z roku 1738 se dochoval v téměř nezměněné podobě a stále se v něm konají bohoslužby. Nenápadná a skromná stavba skrývá zajímavý interiér. Neobvyklé je amfiteátrové umístění lavic, které jsou snížené směrem k oltáři. Překvapit vás může i samotný oltář, který je spojen s kazatelnou. Z původního vybavení se dochoval barokní obraz Poslední večeře, obraz znázorňující Ukřižování a křtitelnice. Na bočních stěnách kostela visí pamětní desky připomínající účast obyvatel v pruských válkách a v první světové válce.

Za návštěvu stojí hřbitov vedle kostela s náhrobky, litinovými kříži a kovanými ploty typickými pro tento region. Nachází se zde také historická kovová zvonice se zvonem z roku 1805. Kostel je obvykle zavřený a pro jeho návštěvu je třeba přijít v době bohoslužeb, nebo se obrátit na evangelicko-luteránskou farnost v Ostródě. Více informací na http://ostroda.luteranie.pl .

Další turistické zajímavosti v okolí poutního místa najdete na webových stránkách turistického informačního centra Gietrzwad: http://it.ckbgietrzwald.pl/.