Jedním z mimořádně silných faktorů, pro které jsou si obyvatelé zemí střední Evropy kulturní a mentálně tak blízcí, patří bohaté společné dějiny i společné historické pozadí prožívání religiozity. Společné rysy prožívání religiozity lze nalézt již v dávných dějinných souvislostech – tedy od 9. století. Jsou to časy příchodu sv. Cyrila a Metoděje na naše území. Tito svatí soluňští bratři přinesli našim národům písmo, vzdělání, kulturu a především křesťanství.
Pro středoevropany je kultura poutí a putování dodnes velmi blízká. Prostřednictvím poutí se posiluje národní a křesťanská identita, buduje se sounáležitost komunity a originální kultura každé země. Na mnoha místech jsou poutě stále doprovázeny bohatým kulturním programem, lidovou hudbou či dobovým oblečením poutníků.
Přestože byly během nedávného komunistického režimu, který zde trval až 40 let, projevy jakékoli zbožnosti hrubě potlačovány, poutě a putování nezanikly. Transformovali se do jiných podmínek – lidé putovali v malých skupinách. Do národních svatyní lidé putovali také masově – a to i přes hrozící represe ze strany komunistického režimu. Poutě se dokonce staly symbolem odporu vůči režimu (např. pamětní pouť na Velehrad v roce 1985, která pro Slováky a Čechy předznamenávala pád tehdejšího režimu).
Projekt je výsledkem spolupráce středoevropských univerzit a nadšenců putování.
