Svatyně Božího milosrdenství v Krakově-Łagiewnikách
Informace o poutním místě
V nejstarších budovách svatyně se nachází kaple se zázračným obrazem milosrdného Ježíše a hrob svaté Faustyny Kowalské, apoštolky Božího milosrdenství.
Kaple pochází z konce 19. století a je nadací knížete Alexandra Lubomirského. V roce 1968 ji tehdejší krakovský metropolita kardinál Karol Wojtyła zařadil na seznam svatostánků krakovské arcidiecéze. Dekret o zřízení diecézní svatyně vydal 1. listopadu 1992 krakovský metropolita kardinál Franciszek Macharski. V dokumentu se píše: „Katolický kostel sv: „S ohledem na živě se rozvíjející kult Božího milosrdenství v Krakově-Łagiewnikách zřizuji tamní stávající kapli sester Panny Marie Milosrdné pod povoláním svatého Josefa jako svatyni Božího milosrdenství. Kéž tento akt zvýší zbožnost Božího lidu, který tam na přímluvu služebnice Boží sestry Faustyny Kowalské v předvečer jejího blahořečení prosí o obrácení a odpuštění.“
V kapli vlevo od hlavního oltáře se nachází hrob svaté sestry Faustyny Kowalské (1905-1938), apoštolky Božího milosrdenství, která v krakovském klášteře strávila více než pět let. Zde prožila část svého řeholního postulátu a dvouletého noviciátu i poslední léta svého života; zde pracovala, modlila se a prožívala mystická setkání s obyvateli nebe, nejčastěji s Kristem a Matkou Boží. Od prosince 1936 do září 1938 se sestra Faustyna dvakrát léčila v nemocnici v krakovském Prądniku, protože jí lékaři diagnostikovali tuberkulózu. Zemřela 5. října 1938 ve 22.45 hodin v klášteře kongregace v Krakově-Lagiewnikách a byla pohřbena na hřbitově kongregace v Łagiewnikách. Po zahájení informačního procesu o blahořečení sekretářky Božího milosrdenství v krakovské arcidiecézi byly její ostatky přeneseny do klášterní kaple – 25. listopadu 1966.
- dubna 1993 prohlásil Jan Pavel II. sestru Faustynu za blahoslavenou a 30. dubna 2000 byla tato polská řeholnice v Římě svatořečena. Rakev s ostatky sestry Faustyny spočívá pod mensou oltáře s milostivým obrazem Milosrdného Ježíše.
Svatou sestru Faustynu požádal o zhotovení obrazu sám Pán Ježíš během zjevení v Plocku 22. února 1931. Takto to popsala ve svém „Deníku“: „Večer, když jsem byla ve své cele, uviděla jsem Pána Ježíše oblečeného v bílém rouchu. Jednu ruku měl zdviženou k požehnání a druhou se dotýkal roucha na prsou. Z nakloněného roucha na jeho hrudi vycházely dva velké paprsky, jeden červený a druhý bledý. (…) Po chvíli mi Ježíš řekl: „Namaluj obrázek podle kresby, kterou vidíš, s nápisem: Ježíši, věřím v tebe. Přeji si, aby tento obraz byl uctíván nejprve ve tvé kapli a pak na celém světě.“““ (Sk 47).
Obraz umístěný v kapli namaloval krakovský malíř Adolf Hyla (1897-1965) jako votivní dar za obranu v nebezpečí během druhé světové války a za obdržené milosti. Současný obraz byl dokončen 15. dubna 1944 a o den později jej posvětil P. Josef Andraš SJ, zpovědník a duchovní vůdce sestry Faustyny.
Vedle obrazu a na bočních stěnách jsou vitríny s votivními dary mnoha věřících, kteří jsou vděční za obdržené milosti. Malá částečka relikvií sestry Faustyny je také umístěna v bílém mramorovém klekátku před oltářem. Na hlavním oltáři kaple se nachází socha Panny Marie Milosrdné – patronky kongregace. Vlevo je socha svatého Stanislava Kostky – patrona věřící mládeže a vpravo svatá Máří Magdaléna, patronka kajícníků. Vpravo od hlavního oltáře je oltářní obraz s obrazem patrona kaple, svatého Josefa s dítětem. Na stěně oddělující presbytář od lodi lze obdivovat fresku Boha Otce obklopeného čtyřmi anděly.
Turistické atrakce v okolí
Bazilika Božího milosrdenství – v blízkosti starého kláštera se tyčí charakteristická silueta baziliky Božího milosrdenství. Místo pro její stavbu posvětil v roce 1999 kardinál Franciszek Macharski a o necelé tři roky později – 17. srpna 2002 – Svatý otec Jan Pavel II. během své poslední pouti do vlasti posvětil svatyni v Łagiewnikách a svěřil ji světu Božího milosrdenství.
Bazilika byla postavena podle návrhu Witolda Cęckiewicze v letech 1999-2002. Před vchodem do baziliky byla v průběhu Roku milosrdenství – 13. prosince 2015 – slavnostně otevřena Brána milosrdenství, na níž jsou v polštině a angličtině vyryty skutky milosrdenství na těle i na duchu.
Jakmile vstoupíte do kostela, snadno si všimnete, že jeho tvar připomíná loď a evokuje novodobou „archu smlouvy“, v níž najdou spásu všichni, kdo doufají v Boží milosrdenství. V presbytáři za velkým kamenným oltářem je umístěn svatostánek ve tvaru zeměkoule s načrtnutými kontinenty, který je obklopen keřem zmítaným silnými větry, symbolizujícím moderní svět a člověka zmítaného různými proudy. Do tohoto keře nad svatostánkem je zasazen obraz Milosrdného Ježíše, namalovaný Janem Chrząszczem, na němž jsou dobře patrné obrysy světadílů. Vedle něj jsou obrazy apoštolů milosrdenství: svaté sestry Faustyny a svatého Jana Pavla II. od Teresy Śliwky-Moskal.
Na paprsky z obrazu Milosrdného Ježíše odkazuje uspořádání dřevěného stropu a mramorové podlahy, jejichž prvky jsou uspořádány do tvaru paprsků vyzařujících z kněžiště. Napravo od oltáře je umístěn Akt svěcení světa Božímu milosrdenství, který v bazilice vykonal Svatý otec Jan Pavel II. 17. srpna 2002. Po obou stranách oltáře jsou vitríny s votivními dary za obdržené milosti. Na kruchtě baziliky jsou umístěny pamětní desky připomínající návštěvu Svatého otce Jana Pavla II. v Łagiewnikách a vysvěcení baziliky, jakož i pouť papeže Benedikta XVI. (27. května 2006) a papeže Františka (30. července 2016). Na druhé straně je vidět základní kámen Golgoty. Posvětil ho papež Jan Pavel II. 7. června 1997 v Łagiewnikách. Dne 13. dubna 2002 jej zde položil kardinál Franciszek Macharski.
V bazilice Božího milosrdenství se nachází největší vitráž v Krakově – nad chórem – s plochou 148 m2. Zobrazuje obrovské slunce se světelným křížem v pozadí – symbol víry a nejvýmluvnější znamení Božího milosrdenství. Pod linií horizontu je moře, které barevně ladí s bočními vitrážemi v bazilice, jež mají vyvolávat dojem, že vystupují z mořských hlubin. Více na https://www.misericordia.eu/pl/Bazylika-Bozego-Milosierdzia/ .
Vyhlídková věž – při východu z baziliky se po levé straně nachází 77 metrů vysoká věž (tolik let bylo papeži Janu Pavlu II., když podepsal projekt výstavby nového svatostánku) zakončená křížem. Výtahem nebo po schodech (315 schodů) se dostanete do výšky 46 metrů, kde se nachází vyhlídková plošina, z níž je vidět panorama Krakova a jeho okolí a za jasného počasí i Tatry.
Nad vchodem do věže je umístěna socha Svatého otce Jana Pavla II., která znázorňuje papeže držícího holubici, poutníka míru, přinášejícího světu dar poselství milosrdenství. Byla odhalena u příležitosti pouti papeže Benedikta XVI. do Łagiewnik v roce 2006. Rozhledna je otevřena od 10.00 do 18.00 hodin.
Centrum Jana Pavla II. „Nebojte se!“ – v krakovském Bílém moři se nachází na místě bývalého závodu „Solvay“, nedaleko místa, kde za druhé světové války pracoval mladý dělník Karol Wojtyla. Tehdy se zrodilo povolání polského papeže ke kněžství a on vstoupil do tajného teologického semináře. Centrum bylo založeno 2. ledna 2006 v Krakově kardinálem Stanislawem Dziwiszem jako votivní dar věřících za pontifikát Svatého otce. Je to jeho symbolický pozemský domov. Unikátní architektonický komplex, postavený podle návrhu inženýra Andrzeje Mikulského, tvoří: Svatyně svatého Jana Pavla II. velkého, Muzeum svatého Jana Pavla II. velkého, Institut Jana Pavla II. pro mezikulturní dialog, Konferenční centrum, Fatimská věž, Poutní dům a také rehabilitované zelené plochy.
V srdci tohoto místa se nachází svatyně svatého Jana Pavla II. Velikého, prostor pro modlitbu, zázraky, sklonění se k duchovnímu odkazu světce, k jeho inspirujícímu odkazu (https://cjanpawel2.pl/ ).
Centrum Krakova – tedy na hrad Wawel, na Tržní náměstí a do kostela sv. Marie. Cesta tramvají z poutního místa Lagievniky zabere asi 20 minut. Během pobytu v centru Krakova je možné navštívit mnoho kostelů, muzeí, divadel, židovskou čtvrť Kazimierz a další místa důležitá pro polskou historii a kulturní dědictví.
Další turistické zajímavosti v okolí poutního místa najdete na internetových stránkách Malopolského turistického informačního systému: https://visitmalopolska.pl/.
Ubytování
- Ubytování pro poutníky: Dům svaté Faustyny (https://domsiostryfaustyny.pl/pokoje-goscinne/ ) nebo Krakovský dům pro poutníky a turisty „Promień“ (https://www.pielgrzym.krakow.pl/site-11.html ).
- K dispozici je také další ubytování v soukromí.
Dostupnost
Autem
Cestující autem mohou přijet až k samotné svatyni, u níž je parkoviště.
Veřejnou dopravou
Cestující vlakem mohou vystoupit na nádraží Krakow-Łagiewniki a jít kousek do kopce. Svatyně je z nádraží dobře viditelná. Můžete také dojet na stanici Krakow Główny a odtud tramvají číslo 10 dojet na zastávku „Svatyně“. Poté projděte podchodem a vydejte se krátkou procházkou do kopce.
Pěšky
Ke svatyni vedou pěší stezky.
Na kole
Do svatyně vedou také cyklostezky.