Bazilika sv. Marie ve Svaté Lipce
Informace o poutním místě
Svatyně ve Svaté Lipce byla známá prakticky od počátku křesťanství ve Východním Prusku. Její počátky sahají do 14. století. Podle lidového vyprávění prý jistý trestanec uvězněný v kobkách kostela v Kętrzyně vyřezal ze dřeva sochu Madony s dítětem. Když byl propuštěn z vězení, pověsil sochu na lípu u cesty z Kętrzyna do Rzeszelu. Soška se brzy proslavila svými zázraky a u této lípy byla postavena první kaple, kterou obsluhovali kněží z křižovnického řádu. Swieta Lipka se stala poutním místem pro věřící z Warmie, Pruska a také z Mazovska. V roce 1519 vykonal poslední velmistr křižovnického řádu Albrecht Hochenzollern bosou pouť do Svaté Lipky z Königsbergu.
Doba reformace byla pro katolickou víru v pruském státě těžkým obdobím. Katolictví bylo zakázáno a kaple ve Svaté Lipce byla vykradena a zbořena. Zázračná socha Panny Marie byla utopena ve Víru a lípa, na které visela, byla pokácena.
V roce 1618 získali katolíci v pruských zemích opět náboženskou svobodu. Díky úsilí Stefana Sadorského, sekretáře krále Zikmunda III., byla ve Svaté Lipce postavena nová kaple, kterou dostali na starost jezuité. V kapli byl umístěn obraz Panny Marie Swieta Lipka, vytvořený podle vzoru římského obrazu Panny Marie Sněžné. Se vznikem nové kaple se oživilo poutní hnutí. Přicházející poutníci se do kaple brzy přestali vejít. V letech 1688-1693 byla postavena barokní kaple, která slouží věřícím dodnes. Bohatě zdobené oltáře, kovaná brána, kamenné a dřevěné řezby, díla uměleckého kovářství a železářství činí ze svatostánku ve Svaté Lipce jeden z nejkrásnějších pozdně barokních kostelů v Polsku.
Obraz Svatolipské madony byl ozdoben papežskými korunami. Slavnostní korunovaci provedl 11. srpna 1968 polský primas kardinál Stefan Wyszyński spolu s krakovským metropolitou kardinálem Karolem Wojtyłou. Dne 29. května 1983, na svátek Navštívení Panny Marie, zase varmijský biskup Jan Obłąk provedl slavnostní čtení papežské buly o zřízení svatyně jako baziliky minor.
Hlavní oslavy odpustové slavnosti se konají poslední květnovou neděli, kdy se věřící vydávají do svatyně na pěší pouť zvanou „Hvězdná pouť“ z Reszela, Kętrzyna, Mrągowa, Giżycka a okolních farností. V pátek o prázdninách se v bazilice konají „Swietolipskie Wieczory Muzyczne“.
Turistické atrakce v okolí
Varhanní prezentace – svatostánek je známý svými výjimečnými varhanními prezentacemi, při nichž si můžete nejen poslechnout jedinečný zvuk varhan, ale také sledovat pohyblivé figury. Mimořádně známé jsou také Holyolipské hudební večery, které se ve svatostánku pořádají v letní sezóně.
Hrad warmských biskupů – v nedalekém Reszeli se na břehu řeky Sajny nachází hrad warmských biskupů. Byl postaven v letech 1350-1401 a dnes se v něm nachází hotel, restaurace a Galerie současného umění, pobočka Warmińsko-Mazurského muzea.
Teutonský hrad v Kętrzynu – je příkladem gotické architektury. Přestože byl v průběhu staletí mnohokrát přestavován, neztratil svůj jedinečný charakter. Původně to byla trojkřídlá budova se studnou na nádvoří. Na přelomu 14. a 15. století byl obehnán obrannou zdí s věžemi v rozích na severu, východě a jihu. Kolem 15. století byly do zdi vestavěny dvě brány s padacími mosty, které byly zazděny v roce 1454 poté, co hrad dobyli měšťané. Po roce 1525 se hrad stal sídlem vévodské rady a před druhou světovou válkou zde sídlil finanční úřad a byty úředníků. V současné době zde sídlí Muzeum Wojciecha Kętrzyńského. Více informací: https://www.muzeum.ketrzyn.pl/
Kostel svatého Jiří v Kętrzyně – Kostel svatého Jiří byl postaven v letech 1359-1407 a začleněn do městského opevnění. Je to nejlépe dochovaný obranný kostel na Mazurách.
Hrad v Bezlawkách – gotický hrad, který byl postaven ve 14. století. Původně byl sídlem německého hejtmana, na konci 16. století byl přestavěn a přeměněn na evangelický kostel. Hrad je obklopen hradní branou a obrannou zdí, která později sloužila jako ohrada hřbitova nacházejícího se vedle kostela. Zbytky hřbitova a některé náhrobky jsou k vidění dodnes. Podle místní legendy byl ve zdech tohoto hradu uchováván legendární Svatý grál, který hledali rytíři krále Artuše. K zajímavostem patří také četná jezera, turistické a cyklistické stezky.
Další turistické zajímavosti v okolí poutního místa najdete na webových stránkách Regionální turistické organizace Warmia a Mazury: https://wmrot.org/.
Ubytování
- Ubytování pro poutníky: Poutní dům (https://www.swlipka.pl/dla-pielgrzyma/domy-pielgrzyma)
- Další ubytování v nejbližších větších městech: Kętrzyn a Reszel
Dostupnost
Autem
Nejrychleji se tam dostanete autem. Do Swieta Lipky se dostanete z Kętrzyna po státní silnici č. 594 a také z dalších směrů v Polsku.
Veřejnou dopravou
Do Swieta Lipky se dostanete autobusem z Kętrzyna a z Reszela. Cesta z Kętrzynu trvá asi 20 minut, z Reszela asi 10 minut. Svatyně je vzdálena asi 3 minuty od autobusové zastávky.
Pěšky
Podle aktuálních turistických map.
Na kole
Podle aktuálních turistických map.