Velehrad
Informace o poutním místě
Velehrad je jedno z nejdůležitějších současných poutních míst na Moravě, potažmo v celé České republice. Ve 13.století zde byl založen první moravský cisterciácký klášter a toto místo je spojováno s Veligradem, který byl od 9. století politicko-správním centrem Velkomoravské říše a zároveň sídlem prvního moravského biskupa sv. Cyrila a po něm jeho bratra sv. Metoděje.
Původně románská bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje má v současné době barokní podobu. Od dob svého založení klášter několikrát vyhořel, k největším škodám došlo během husitských válek, kdy byli husity upáleni i mniši. V roce 1681 založil požár na Velehradě duševně nemocný mnich. Důsledky požáru byly odstraňovány následujících padesát let. Roku 1784 byl klášter v důsledku josefínských reforem zrušen. Majetek připadl náboženskému fondu, objekty částečně připadly armádě a částečně byly pronajaty.
První zmínky o velehradské tradici se objevují v české literatuře od 13. a 14. století. Cyrilometodějská tradice byla hojně podporována v době lucemburské, hlavně za vlády Karla IV. Zrušení kláštera v 18. století tak přerušilo rozvíjející se cyrilometodějskou úctu a s ní se prohlubující náboženské i národní uvědomění lidu.
Smysl velehradské tradice nese dvojí význam. Ve své středoevropské dimenzi poukazuje jak na úkol křesťanského univerzalizmu, tak i na důležitost jednoty Východu a Západu. Tato tradice napomáhá slovanskému národu k rozvinutí a pochopení duchovní identity.
V roce 1891 byl z iniciativy kněze, pozdějšího olomouckého arcibiskupa, Antonína Cyrila Stojana založen Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje. Tuto nově vzniklou tradici slovanských kongresů přerušila teprve druhá světová válka. Olomoucký arcibiskup kardinál Bedřich Fürstenberk se rozhodl svěřit někdejší cisterciácký klášter jezuitskému řádu Tovaryšstva Ježíšova, který na Velehradě působil od roku 1890. V roce 1919 byl při jezuitské koleji zřízen Papežský misijní ústav pro východní země, který vznikl povýšením Misijního ústavu sv. Cyrila a Metoděje na ústav papežský. Veškeré náboženské a unionistické aktivity zanikly současně s likvidací kláštera v roce 1950.
Obnova významu tohoto poutního místa začala v 80. letech minulého století a je spojena hlavně s papežem Janem Pavlem II., který Vlehradu mimo jiné věnoval i Zlatou růži, která symbolizuje význačnost a výsostnost některých bazilik křesťanských chrámů po celém světě.
Turistické atrakce v okolí
Archeoskanzen v Modré – nachází se 1 km od místa původního velkomoravského osídlení. Archeoskanzen Modrá, Velkomoravské sídliště středního Pomoraví názorně osvětluje jednu z nejvýznamnějších etap našich národních dějin. Více na https://www.skanzenmodra.cz/archeo.html .
Uherské Hradiště – leží na křížovatce dávných obchodních cest a historikové sem směřuje centrum Velké Moravy. Král Přemysl Otakar II. zde založil ve 13. století město, které ale bylo sužované válkami a požáry. Později se z něho stala hraniční pevnost a začalo se rozvíjet až v 17.století. Z památek se dochoval františkánský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie, jezuitská kolej s kostelem sv. Františka Xaverského a Slovácké muzeum. Město leží v kraji vinic, jsou zde vinné sklepy a sklípky, které jsou otevřené veřejnosti. Vzdálenost od Velehradu je 7 km. Více na https://www.mesto-uh.cz/ .
Buchlovice zámek a hrad Buchlov – hrad Buchlov byl založen českým králem jako obranná pevnost, první písemná zmínka o hradu je z roku 1300. Hrad nebyl nikdy zcela dobyt. Zámek Buchlovice nechal postavit Jan Dětřich Petřvaldský pro svou ženu roku1699. Byl zbudován ve stylu italské barokní vily s nádhernou zahradou. Později byl ještě upravován v 19. a 20.století. Vzdálený je od poutního místa 7 km. Více na https://www.buchlovice.cz/ , https://www.zamek-buchlovice.cz/cs nebo na https://www.hrad-buchlov.cz/cs .
Tupesy – Slovácká obec Tupesy, kde výroba keramiky má svou dlouholetou tradici, je známá je především pro svou fajáns s bohatými lidovými motivy. Je zde muzeum keramiky. Od Velehradu je obec vzdálena 3 km. Více na https://tupesy.cz/ .
Město Strážnici – nechal vybudovat král Přemysla Otakara II., na obranu zemských hranic. Hrad původně vodní, byl později přebudován na renesanční zámek. Dnešní podoba je novorenesanční a sídlí v něm Národní ústav lidové kultury. Z pevnostního rázu města zbyly brány ze 16.století a zbytky opevnění. Ve městě je několik památek jako původně gotický kostel Sv. Martina, Nanebevzetí Panny Marie a sv. Rocha nebo židovská synagoga se hřbitovem. V 17. století zde stála škola a sbor Českých bratří, kde se vzdělával v roce 1604-5 Jan Amos Komenský. Město je dějištěm folklorních festivalů a nedaleko města je skanzen-Muzeum jihovýchodní Moravy. Strážnice je vzdálena od Velehradu 28 km. Více na https://www.straznice-mesto.cz/ .
Další turistické atrakce v okolí je možné najít na webových stránkách:
Ubytování
- Přímo v poutním místě je možnost levného ubytování ve Velehradském domě Cyrila a Metoděje: https://www.velehradinfo.cz/ubytovani/ ;Další možnost levného ubytování je v excercičním domě Stojanov, který se nachází hned vedle poutního areálu: http://www.stojanov.cz/cenik.html
- Případně je možné komerční ubytování v okolních obcí
Dostupnost
Autem
Autem je nejlépe zvolit trasu přes Staré Město u Uherského Hradiště, parkoviště je na místě.
Veřejnou dopravou
Veřejnou dopravou je místo přístupné vlakem do Olomouce s přestupem na autobus do Starého Města a odtud místním autobusem až k poutnímu areálu. Více informací naleznete na Idos.cz
Pěšky
Poutním místem prochází značené turistické trasy KČT, je na nich vyznačena i Cyrilometodějská poutní cesta, která má mezinárodní přesah. Detaily jsou k dispozici na aplikaci Mapy.cz
Na kole
Poutním místem prochází několik cyklotras, více informací naleznete na Mapy.cz