Zelená Hora u Žďáru nad Sázavou

Informace o poutním místě

Barokní poutní místo Zelená Hora je jednou z českých památek, které jsou na seznamu kulturních památek UNESCO. Tato stavba, dílo geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla, je provedena v čistě barokním stylu. Je výsledkem dlouholeté spolupráce opata žďárského cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvy a Santiniho. Přípravné práce započaly v roce 1719, jsou tedy bezprostřední reakcí na svatořečení Jana Nepomuckého v dubnu téhož roku. Stavba probíhala neobvykle rychle, poutní areál byl vysvěcen už 27. září 1722.

Opat Vejmluva byl ctitelem Jana Nepomuckého ještě před jeho svatořečením a zadal Santinimu dílo, které je plné symboliky ve vztahu k tomuto světci. Santini projekt pojal naprosto indivuduálně, bez ohledu na dobové zvyklosti v oblasti tvarů církevních staveb, akceptoval pouze soudobé hledisko na skladbu poutního areálu. Santini pracoval nejen se symbolikou tvarů (půdorys hvězdy), čísel (5), ale i s efekty dopadajícího světla skrze okna. S tím souvisí i umístění v krajině, které bylo vybráno na původně zalesněném kopci. Les byl vykácen a pahorek přejmenován na Zelenou Horu. Název odkazuje nejen na mateřský klášter žďárských cisterciáků, ale i na rodiště Jana Nepomuckého. Poutní místo se díky vymícení lesa stalo dominantou krajiny.  Po zrušení kláštera však došlo k zalesnění a okolní půda byla zemědělsky využívána. Tento stav trval až do počátku 21. století.

Kostel na Zelené Hoře se stal jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst. Roku 1784 však došlo k rozsáhlému požáru, kdy celý areál přišel o střechu. Následně opat Otto Steinbach z Kranichštejna požádal císaře Josefa II. o zdrušení kláštera, kterému bylo vyhověno. Mobiliář kostela včetně varhan byl zdokumentován a odvezen.

Poutní místo dlouhodobě chátralo, i když po první světové válce došlo k částečným opravám. V roce 1953 se spoluvlastníkem areálu stal stát a objekt nadále chátral. Rozsáhlejší opravy proběhly až v 70. a 80. letech 20. století, některé úpravy byly provedeny neodborně.  Od roku 1994 je areál zapsán na seznam UNESCO a veškeré opravy jsou pod odborným dohledem. V roce 2014 byl areál předán Národním památkovým ústavem v rámci restitucí církve žďárské farnosti. Cílem církve je navrátit poutní místo zpět jeho původnímu účelu. Pro poutníky jsou k dispozici informace o poutích a bohoslužbách na domovské stránce objektu.

Turistické atrakce v okolí

Zámek Žďár nad Sázavou  – zámek je v těsné blízkosti poutního místa Zelená Hora.Tento bývalý klášter byl po svém zrušení v roce 1784 využíván jako zámek. V současnosti patří rodině Kinských, která z něj vytvořila multifunkční kulturní a turistické středisko. Více informací naleznete na https://zamekzdar.cz/ .

Jihlava  – hlavní měso kraje Vysočina bylo založeno ve středověku. Ve 13. století byla významným důlním městem, kde se těžilo stříbro. Kromě historického centra nabízí i atrakce jako historické podzemí, Zoo a Vodní svět. Více informací naleznete na https://www.jihlava.cz/volny%2Dcas/ms-144332/p1=144332  .

Hrad Pernštejn – Tento gotický skvost se nachází jen pár kilometrů od Žďáru nad Sázavou. V současné době je v péči Národního Památkového ústavu a kromě několika okruhů prohlídek nabízí i doprovodné akce pro celou rodinu.  Více informací naleznete na https://www.hrad-pernstejn.cz/cs .

CHKO Žďárské vrchy  – tato oblast poskytuje množství inspirace na pěší nebo cyklistické výlety pro jednotlivce i rodinu. Více informací oblasti naleznete na https://zdarskevrchy.nature.cz/charakteristika-oblasti  .

Město Polička  – Polička je rodné město Bohuslava Martinů, českého skladatele moderní klasické hudby. Webové stránky města nabízí další atrakce ve městě i okolí, jako například výlet na hrad Svojanov https://www.policka.org/info/o-meste/pamatky/ .

Další turistické atrakce v okolí je možné najít na webových stránkách:

https://www.vysocina.eu/en/

https://www.korunavysociny.cz/