Bazilika Navštívení Panny Marie na Mariánské hoře v Levoči

Informace o poutním místě

Bazilika Navštívení Panny Marie na Mariánské hoře v Levoči je již dlouho jedním z nejvýznamnějších poutních míst nejen na Slovensku, ale i v Evropě. V počtu poutníků je na prvním místě na Slovensku: během hlavní pouti, která se koná první červencový víkend, sem pravidelně přichází až 500 000 poutníků. V Evropě patří mezi nejnavštěvovanější poutní místa zasvěcená Panně Marii. Od roku 1984 je poutní kostel povýšen na baziliku minor.

Počátky tradice uctívání Panny Marie v Levoči sahají do období tatarských vpádů, které se na našem území odehrály ve 13. století. Obyvatelé se před hrozícím nebezpečím ukrývali na levočském kopci, zde se mohli snáze bránit před nepřítelem. Z vděčnosti Panně Marii za její ochranu zde byla postavena první malá kaple, kterou lze považovat za předchůdkyni dnešní baziliky Navštívení Panny Marie. Krátce nato přišli do Levoče františkáni a na počátku 14. století zavedli svátek Navštívení Panny Marie. Od dávných dob se zde každoročně konají pobožnosti za účasti obyvatel Levoče a věřících z okolí. Tradice velkých poutí, kterých se účastní tisíce věřících, začala v druhé polovině 17. století (období rekatolizace na Slovensku) a zachovala se dodnes.

Postupem času byly na sakrální stavbě provedeny různé rekonstrukce. S rostoucím významem poutního místa rostl i poutní areál. Na konci 19. století bylo kolem cesty vedoucí na Mariánskou horu postaveno pět kaplí se sochami, které znázorňují nejdůležitější události ze života Panny Marie: setkání Panny Marie se svatou Annou, Zvěstování, Pannu Marii s dítětem, Neposkvrněné početí Panny Marie a Pietu. Kolem cesty byly také vysázeny stromy, které vytvářely alej. Přibyla také dřevěná kaple pro řeckokatolické věřící. Nejnovějším novým dílem je křížová cesta (od roku 2019), která již vede od přístupové cesty k hlavnímu polnímu oltáři a skládá se ze 14 kapliček.

Mariánská hora byla vždy také místem, kde lidé posilovali svou víru a lidskou důstojnost, budovali základy duchovního a náboženského života a své národní identity. V roce 1922 sem vedly první kroky jednoho ze tří nových slovenských biskupů, biskupa Jána Vojtaššáka (dnes kandidáta blahořečení), který obnovený kostel slavnostně vysvětil. Tradice poutí nepřestala ani v nejtěžších letech útlaku náboženského života – za komunistického režimu.

Nejmasovější a nejvýznamnější pouť v historii tohoto poutního místa se uskutečnila v roce 1995 za osobní účasti papeže svatého Jana Pavla II., kdy poutní místo navštívilo na 650 000 věřících. I dnes je tradice poutí na toto vzácné místo velmi živá. Během prvního červencového týdne se na Mariánskou horu vydává mnoho lidí z blízkého i vzdáleného okolí, pořádá se mnoho pěších poutí, ale věřící přicházejí také jako farní a rodinná společenství nebo jako individuální poutníci. Program poutí je velmi pestrý a trvá celý červencový týden. Kromě hlavní pouti se pořádají i další poutě, například pouť starších lidí, pouť zdravotně postižených, pouť seminaristů atd.

Turistické atrakce v okolí

Město Levoča – Pod Mariánskou horou se nachází starobylé město Levoča, které je od roku 2009 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Je kulturní a historickou perlou mezi slovenskými městy. Nachází se zde mnoho architektonických památek spojených s jeho slavnou historií. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1249. Největší hnací silou rozvoje Levoče byl v minulosti obchod. Levočští řemeslníci byli svými výrobky proslulí nejen v okolí, ale i v celém Uhersku, Polsku a obchodovali dokonce i s Benátkami.

Dnes je město jedním z nejnavštěvovanějších měst na Slovensku. K nejcennějším památkám patří římskokatolický farní kostel svatého Jakuba ze 14. století, kterému dominuje unikátní pozdně gotický dřevěný hlavní oltář svatého Jakuba. S výškou 18,6 m je nejvyšším svého druhu na světě. Byl vyroben z lipového dřeva a dokončen v roce 1517 v dílně Mistra Pavla z Levoče. Dalšími významnými památkami jsou: Městská památková rezervace, kterou tvoří více než 50 pozoruhodných měšťanských a patricijských domů a kterou lemují poměrně zachovalé městské hradby, náměstí a také levočská radnice, která patří ke špičkovým stavbám světské renesanční architektury na Slovensku.

Spišský hrad – je jedním z největších hradních komplexů ve střední Evropě. Spišský hrad a kulturní památky v jeho okolí byly v roce 1993 zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Nejstarší písemná zmínka o hradu pochází z roku 1120. Původně byl hrad pohraniční pevností uherského státu. Později byl hlavním centrem světské moci na Spiši. Na hradě se narodil uherský král Jan I. Hrad byl rodištěm Jana Velikého Uherského. Mezníkem v historii hradu byl rok 1780, kdy hradní komplex zničil požár a Spišský hrad se postupně proměnil ve zříceninu. Konzervace hradu začala až v roce 1970, kdy památkáři zahájili technicky náročnou konzervaci hradeb a paláců ohrožených nestabilitou skalního podloží. Dnes jsou v hradním komplexu umístěny muzejní expozice Spišského muzea o historii hradu, středověkých zbraních a feudálním soudnictví. Okolím Spišského hradu prochází naučná stezka Sivá Brada – Dreveník, zaměřená na historii oblasti i přírodní zajímavosti. Hrad je také oblíbeným místem pro natáčení filmů.

Spišská Kapitula je jedinečné církevní město, kterému se často přezdívá „malý Vatikán“. Dnes je součástí Spišského Podhradí, ale kdysi byla samostatnou obcí. První písemná zmínka pochází z roku 1235. Spišská Kapitula byla jedním z center církevní vzdělanosti na území dnešního Slovenska. Ústřední stavbou kapituly je katedrála svatého Martina, která tvoří střed komplexu. Osu celého církevního města tvoří ulička kanonických domů, která je zároveň jeho jedinou ulicí. V blízkosti Spišské kapituly (lokalita Pažica) se nacházejí pozůstatky nejstarší kalvárie na našem území, která byla odhalena v roce 2002. Zajímavostí je, že se jedná o typ „kalvárie Jeruzalém“, tj. uspořádání kaplí připomíná Jeruzalém v době Ježíše Krista.

Hornádská rokle – je jednou z nejznámějších turistických atrakcí Národního parku Slovenský ráj a je považována za jednu z nejkrásnějších přírodních oblastí na Slovensku. Řeka Hornád zde vytvořila kaňonovité údolí – úzkou propast, jejíž břehy se mohou vyšplhat až do výšky 150 metrů. Po celé trase jsou rozmístěny různé dřevěné lavičky, kde se návštěvníci mohou zastavit a odpočinout si. Je zde také několik studánek s pitnou vodou. V letní turistické sezóně se do této soutěsky lze za příznivých podmínek a při dostatku vody dostat na lodi (jednomístné nebo dvoumístné čluny – kajak, kánoe, nafukovací čluny, paddleboard). V soutěsce Hornádu je také naučná stezka s přírodovědným, ochranářským a historickým zaměřením.

Zámek a letohrádek Dardanely, Markušovce – obě tyto budovy jsou turistickými a architektonickými památkami obce Markušovce. Jedná se o historické budovy umístěné v krásném francouzském parku. Historie zámku sahá až do roku 1643, kdy byl postaven v renesančním slohu (stavitelem byl František Mariássy) a měl pevnostní charakter. Později byl přestavěn v rokokovém architektonickém stylu (1770-1775). V současné době je v zámku instalována stálá expozice historického nábytku z hodkovského panství, která představuje vývoj a typové zastoupení nábytkového umění a interiérových doplňků od 17. století do počátku 20. století. V blízkosti zámečku stojí letohrádek Dardanely, který v minulosti sloužil ke společenským a reprezentačním účelům. Dnes je letohrádek významnou památkou rokokové architektury a slouží jako muzeum hudebních nástrojů, které se zaměřuje na domácí výrobce a je jediné svého druhu na Slovensku.

Další turistické zajímavosti najdete na webových stránkách:

Regionální organizace cestovního ruchu Severovýchod Slovenska https://www.severovychod.sk/en

Regionální turistická organizace Belianske Tatry – Spiš – Pieniny https://www.tatryspispieniny.sk/en/

Levočská informační kancelář http://ik.levoca.eu/