Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, Pražský Hrad, Praha

Informace o poutním místě

Praha je jedinečnou architektonickou galerii, která je na seznamu kulturních památek UNESCO a která se vyvíjí více než tisíc let a mezi evropskými metropolemi zaujímá významné postavení. Jejím centrem je Pražský Hrad, historické sídlo českých králů, budované po staletí až do dnešních dob, kdy je reprezentativním sídlem prezidenta České republiky.

Jeho srdcem je katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, největší a nejvýznamnější pražský chrám. Odehrávaly se zde bohoslužby, korunovace českých králů a královen, je místem uložení ostatků zemských patronů, panovníků, arcibiskupů a šlechticů.

Současnou gotickou katedrálu předcházely dvě stavby zachované v základech. Kolem roku 925 knížetem Václavem založená rotunda a na jejím místě postavená bazilika knížetem Spytihněvem II. v letech 1055-61. Církevní význam chrámu značně posílilo založení pražského biskupství v roce 973 a arcibiskupství v roce 1344.

Prvním stavitelem katedrály byl Matyáš z Arrasu, po jeho úmrtí stavbu přebírá Petr Parléř z Gmundu. Petr Parléř zemřel roku 1399 a ve stavbě pokračovali jeho synové, ale stavbu zastavily husitské války a chrám zůstal nedostavěn. Teprve ve 20. století byla katedrála dostavěna v novogotickém slohu architekty Josefem Mockerem a Kamilem Hilbertem. Slavnostní vysvěcení se konalo r.1929.

Interiér katedrály je velmi bohatý na umělecká díla, v choru katedrály, před hlavním oltářem, je královské mauzoleum a pod ním v podzemí královská hrobka. Jsou zde uloženy ostatky českých králů a císařů Karel IV., Václav IV., Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad, Rudolf I., Rudolf II., Maxmilián II., Ferdinand II. a jejich manželky a děti. V dalších kaplích se nacházejí ostatky sv. Zikmunda (+524), gotické náhrobky sv. Víta, sv. Václava, knížete Spytihněva II., Břetislava I., Břetislava II., Bořivoje II., krále Přemysla Otakara I., Přemysla Otakara II., Jana Lucemburského.

Za pozornost stojí triforium, kde jsou umístěny bysty význačných osobností. Je to portrétní galerie členů panovnické rodiny, arcibiskupů a stavitelů chrámu. Tato unikátní galerie pochází z let 1375–1385.  Poutníka zaujme velkolepý stříbrný náhrobek sv. Jana Nepomuckého, a za ním v kapli ostatky sv. Vojtěcha a sv. Pěti bratří.

Nejposvátnější místo v katedrále je Svatováclavská kaple. Stěny kaple jsou v dolní části pokryty leštěnými polodrahokamy ve zlaceném puncování, gotickým cyklem pašijových scén od mistra Oswalda z období kolem roku 1372 a cyklem legendy sv. Václava od Mistra litoměřického oltáře z let kolem roku1509. Pod oknem se nachází socha sv. Václava z roku 1373 z Parléřovy dílny. Kapli dominuje gotický náhrobek světce s oltářem a relikviářem uchovávajícím jeho lebku, přilbici a drátěnou košili. V komoře nad kaplí jsou uloženy české korunovační klenoty. Katedrála má sedm zvonů, nejznámější a největší je český zvon Zikmund z roku 1549. Váží 13,5 tun a průměr zvonu je2,56 m.

Legendy světců v katedrále:

Svatý Václav, patron české země – Kníže Václav byl na popud svého bratra Boleslava zavražděn roku 935 ve Staré Boleslavi, kde byl také pohřben. O tři roky později bylo jeho tělo přeneseno na Pražský hrad, kde bylo uloženo do kostela sv. Víta. Byl uctíván pro svou zbožnost, šíření křesťanství, založil kostel sv. Víta kam uložil ostatky (paži sv. Víta), které dostal od saského vévody Jindřicha roku 929. Poutě k sv. Václavovi se konají 28.9. z Prahy do Staré Boleslavi po poutní cestě Via Sancta.

Svatý Vojtěch, patron české, polské a maďarské země –  sv. Vojtěch byl druhý pražský biskup, který založil benediktinský klášter v Praze Břevnově v roce 993. Zemřel mučednickou smrtí na území Pruska, když se vydal šířit křesťanství mezi pohany. Jeho tělo vykoupil polský kníže a vystrojil mu v Hnězdně okázalý pohřeb. Císař Otto II., který si Vojtěcha velmi vážil zahájil svatořečení již roku 999. Biskup Vojtěch pobýval často mimo Čechy, také v Maďarsku u dvora krále sv. Štěpána, kterého pokřtil. Pobožnosti a poutě se konají 23.4.

Svatý Vít světec ze Sicílie, který byl umučen pro svou křesťanskou víru r. 303. Pobožnosti se konají 15.6.

Svatý Jan Nepomucký, patron české země. Generální vikář pražského arcibiskupství zemřel mučednickou smrtí 20. 3. 1393 v Praze. Legenda praví, že jeho smrt byla příčinou neprozrazení zpovědního tajemství královny. Historicky je podloženo, že se dostal do sporu mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejnu. Při vyslýchání byl mučen a poté vhozen do řeky Vltavy. Původně byl pohřben v kostele sv. Kříže, později přenesen do katedrály. Svatořečen byl roku 1729. Poutníci chodí uctít jeho památku nejen do katedrály, ale také na historický Karlův most k jeho soše na místě, odkud byl shozen do vody. Bohoslužby a poutě se konají 16. mája

Turistické atrakce v okolí

Anežský klášter Na Františku byl založen roku 1234 sestrou krále Václava I. princeznou Anežkou. Do ženského kláštera přivedla řád klarisek a do menšího mužského řád minoritů. V rozsáhlém areálu kláštera stojí dva kostely, kostel sv. Salvátora a sv. Františka, oba jsou datovány do 13. století. Anežka se nejprve stala abatyší kláštera, později v něm působila v roli starší sestry. Celý život se věnovala péči o chudé a nemocné., přesto byla svatořečena až ve 20. století. Důvodem bylo to, že se ztratily její ostatky. Přesto byla v roce 1989 papežem Janem Pavlem II. svatořečena. Pět dní nato započala v Čechách sametová revoluce, čímž se naplnilo staré proroctví, že bude v České zemi dobře až po jejím svatořečení. Více informací na https://www.ngprague.cz/o-nas/budovy/klaster-sv-anezky-ceske .

 

Staroměstské náměstí je nejvýznamnější náměstí ve středu města a je národní kulturní památkou. Na tomto místě starého tržiště se většinou rozhodovalo o otázkách české země. Stojí tu mnoho významných budov, paláců a kostelů. Chrám Panny Marie před Týnem, významná trojlodní gotická stavba založená roku 1365 je bohatou pokladnicí gotického a barokního umění. Výrazný je i barokní kostel sv. Mikuláše. Turisticky nejzajímavější je Staroměstská radnice s jedinečným orlojem. Vznikla z několika gotických domů ve 14. století a byla téměř zničena při bombardování v květnu 1945. Orloj na radnici byl zhotoven na počátku 15 století a skládá se z mechanických figur, které se při každé celé hodině zjevují ve dvou okénkách. Střední část orloje zaujímá sféra odměřující čas a nejmladší část orloje je kalendárium.  Více informací na https://www.prague.eu/cs/objekt/mista/1174/turisticke-informacni-centrum-staromestska-radnice .

 

Židovské město, také zvané ghetto, se spolu s Prahou rozvíjelo a rostlo. V 19. století byly jeho hradby a některé stavby zbourány, nejvýznamnější památky se dochovaly dodnes. Mezi ně patří Starý židovský hřbitov z poloviny 15. století, Pinkasova synagoga postavena v gotickém slohu, ve které je dnes muzeum, Staronová synagoga ze 13. století, dvoulodní gotická stavba která patří k nejstarším stavbám svého druhu v Evropě, dále pak, Maiselova, Klausova, Španělská synagoga a také Židovská radnice s Vysokou synagogou.  Více informací na https://www.praha.eu/jnp/cz/co_delat_v_praze/pamatky/zidovske_mesto/index.htmlhttps .

 

Vyšehrad vybudovali přemyslovská knížata na pravém břehu Vltavy jako své původní panovnické sídlo. Král Vratislav II.r.1070 zde založil kapitulu. Ještě císař Karel IV. věnoval tomuto sídlu pozornost, ale později význam místa upadal. Za husitských válek byl Vyšehrad vypleněn a v 17 stol.  přestavěn na barokní vojenskou pevnost. Nejstarší památkou vyšehradského komplexu je rotunda sv. Martina z 11 století. Dominantou Vyšehradu je kapitulní kostel sv. Petra a Pavla. Původně románská bazilika z doby krále Vratislava I. byla několikát přestavěna. Dnešní podoba je výsledkem přestavby podle architekta Josefa Mockera z let 1885–87 v novogotickém stylu.  Interiér je v secesním slohu, za pozornost stojí gotický deskový obraz Panny Marie zvané Dešťové ze 14 století Jsou zde uloženy také ostatky sv. Valentýna. Význam tohoto historického místa podtrhuje iluminovaný románský Kodex Vyšehradský. Poutě a pobožnosti: 26. 6. sv. Petr a Pavel a 14. 2. sv. Valentýn (podle Všeobecného římského kalendáře se slaví památka na sv. Cyrila a Metoděje). Více informací na https://vysehradskakapitula.kkvys.cz/ .

Tančící dům je turisty velmi vyhledávaný. Byl dokončen na nábřeží řeky roku1996 architekty Frankem Gehrym a Vladem Muliničem. Je inspirovaný slavným tanečním párem Ginger Rogersové a Fredem Astairem. V budově se nachází hotel, kavárna, kanceláře i výstavní prostory. Více informací na https://www.prague.eu/cs/objekt/mista/1643/tancici-dum .

Zoo Praha je pátá nejlepší na světě. Nachází se v pražské čtvrti Troja, 7 km od centra a rozkládá se na 58 ha v jedinečném přírodním prostředí. Založena byla roku 1931. V její blízkosti se nachází také botanická zahrada a krásný barokní Trojský zámek. Více informací na  https://www.zoopraha.cz/ .

Další turistické atrakce v okolí je možné najít na webových stránkách:

https://www.praha.eu/jnp/cz/co_delat_v_praze/pamatky/index.html

https://www.strednicechy.cz/?gad_source=1&gclid=EAIaIQobChMIiOObp5HHhQMVk42DBx3wCAPjEAAYASAAEgKlQ_D_BwE

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, Pražský Hrad, Praha

Ubytování

  • Pro cenově přijatelné ubytování je možné se obrátit na Kapuciniát, který nabízí ubytování pro poutníky i turisty. Více informací najdete na https://kapucinat.kapucini.cz/
  • Hlavní město Praha nabízí velmi pestrou nabídku komerčního ubytování v hotelích, penzionech nebo hostelích.

Dostupnost

Autem

Katedrála sv. Víta se nachází v centru Prahy a je přístupná autem k vchodům do areálu Pražského Hradu, možnosti parkování jsou však omezené.

Veřejnou dopravou

Místo je přístupné pražskou integrovanou dopravou, nejbližší je tramvajová zastávka Na Pohořelci nebo Malostranská.

Pěšky

Místo je velmi dobře přístupné pěšky. Více informací je na domovské stránce.

Na kole

Katedrála je přístupná na i na kolech, ale průjezd areálem pražského hradu není možný.

Zkušenosti návštěvníků

Přidejte komentář